archiv
2025
Foersterův Chýnov své posluchače nezklamal – Zahájení se neslo v internacionálním duchu
Na zahajovacím koncertě našeho festivalu jsme mohli poprvé uvítat zahraničního interpreta. Byl jím izraelský flétnista Yosssi Arnheim, který spolu s klavíristkou Alicí Fiedlerovou přednesli program ze skladeb autorů, kteří našli inspiraci pro svou tvorbu mimo svou vlast. Ať už to byl Ernst Bloch, hudební skladatel židovského původu, rodák ze Ženevy, který našel před druhou světovou válkou v Americe útočiště, nebo náš Antonín Dvořák, který s Amerikou a newyorskou konzervatoří spojil část své kariéry. Zde také vznikl jeho jubilejní stý opus, populární Sonatina, kterou věnoval „svým dítkám”, respektive Otýlii, která se učila na klavír a Antonínovi, který studoval housle. Yossi Arnheim skladbu ve variantě pro flétnu přednesl s takovým citem a přesvědčivostí, jako by byla určena právě pro něho. Také Bohuslav Martinů, jehož dílo na Foersterově Chýnově zaznělo vůbec poprvé, zkomponoval svou Sonátu pro flétnu a klavír, skladbu považovanou za jednu z nejkrásnějších pro toto nástrojové obsazení, v americkém exilu. V zahraničí prožil velkou část svého života i Josef Bohuslav Foerster. Ve Vídni napsal cyklus lyrických skladeb pro sólový klavír A jabloně kvetly i Capriccio pro sólovou flétnu a malý orchestr, které program celého koncertu završily.
Milé hudební setkání v kostele sv. Petra a Pavla v Hartvíkově
Další hudební festivalový podvečer se uskutečnil v milém prostředí hartvíkovského kostela a představilo senna něm sesterské harfové Duo Glissando, Kamila Jouzová a Hedvika Mousa Bacha, které si přizvaly na koncert sopranistku Karolínu Janů. V kostele zaplněném do posledního místečka zahájily koncert líbeznými tóny Smetanovy Vltavy. V pestrém programu byl zastoupen i Josef Bohuslav Foerster, a to dílem Ave Maria. Po závěrečném dlouhém potlesku čekalo posluchače překvapení – kdo měl zájem, mohl si zblízka harfy prohlédnout a vyzkoušet si, že hra na tento nástroj je pořádná dřina.
V Bílkově ateliéru došlo k pomyslnému setkání duchovně spřízněných uměleckých osobností
Snahou našeho festivalu je nejen upozorňovat na přátelství a vzájemnou uměleckou inspiraci Josefa Bohuslava Foerstera a Františka Bílka, ale zároveň chceme publiku nabídnout širší spektrum programů, v nichž klademe důraz na spojení hudby a slova. Proto součástí letošního ročníku bylo i představení divadelního spolku JEDL, jehož prostřednictvím jsme do Bílkova ateliéru pomyslně přizvali i další duchovně spřízněné osobnosti – básníky Vysočiny Suzanne Renaud a Bohuslava Reynka. Protagonisty tohoto představení byli recitátorka Lucie Trmíková, mezzosopranistka Markéta Cukrová a violoncellista Adam Melíšek.
Vnímaví a pozorní posluchači ocenili i možnost neformálně se setkat po představení s umělci při společném apéro v zahradě.
Návštěvníky koncertu nadchl obrazový přenos z kůru na plátno v lodi kostela
Ve čtvrtém festivalovém koncertu jsme nechali zaznít varhany kostela Nejsvětější Trojice v Chýnově, a to pod rukama (a nohama) jedné z nejlepších českých varhanic Lindy Sítkové. Návštěvníci tohoto koncertu právě oceňovali, že mohli na plátně vepředu v kostele sledovat, co hra na varhany obnáší. Prostor kůru byl snímán třemi kamerami, takže v prostřizích se střídaly záběry varhanice i sólisty, kterým byl pozounista Jan Triebenekl. V programu zazněla kromě jiného nádherná sonáta Otto Alberta Tichého z roku 1947.
Festival završilo vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy
Závěrečný koncert patřil sborovému zpěvu. Vzhledem k onemocnění sbormistra nemohly být bohužel uvedeny plánované skladby. Nicméně sbor pod vedením Ondřeje Kunovského byl ve výborné formě a programem, jehož těžiště tvořil výběr z pravoslavné Liturgie Jana Zlatoústého od bulharského skladatele Dobri Hristova, důstojně završil celý festival.
2024
Druhý ročník festivalu potvrdil, že Chýnov pomalu získává pevné místo na kulturní mapě České republiky. Festival opět nabídl bohatý program plný klasické hudby, podmanivých vystoupení a uměleckých zážitků, které nadchly nejen znalce, ale i širší veřejnost.
Úvodní koncert v Bílkově ateliéru
Festival letos otevřel koncert kytaristy Jana Irvinga v ateliéru Františka Bílka. Spojení tohoto intimního prostoru s tóny mistrovsky zvládnutých kytarových strun a vybranými myšlenkami z esejů Josefa Bohuslava Foerstera v podání sympatického Igora Tausingera vytvořily pro početné vnímavé publikum opět neopakovatelnou atmosféru.
Hvězda českého klavírního nebe v chýnovském kulturním domě
V neděli 25. srpna ožil chýnovský kulturní dům klavírním koncertem Iva Kahánka, posluchači dobře vycítili, že Ivo Kahánek opravdu „umí“ a že je poctivý a že i v Chýnově zahraje skvěle. Což se také skutečně stalo. Koncert rámovala díla jubilujícího Bedřicha Smetany. V úvodu provedl Ivo Kahánek cyklus šesti charakteristických skladeb Sny (Rêves) z roku 1875, které Smetana psal již za pobytu v Jabkenicích pro své žačky ze šlechtických kruhů, jež ho tehdy navštěvovaly. Smetana v těchto skladbách vytvořil klavíristicky náročná a posluchačsky strhující díla. V jejich pevné, precizně prokomponované formě se proplétají melodické linky v neuvěřitelné polyfonii a dynamických hladinách, jako by se v cyklu odrážely životní bouře a niterné pocity – je v nich jemnost a půvab, křehkost a perlivost stejně jako bouře mohutných akordů. Na závěr koncertu užaslé publikum s nadšením přijalo Kahánkovu bravuru ve strhujícím tempu zahrané obtížné Smetanově Etudě C dur. Na koncertě dále zazněly tři z Poetických nálad Antonína Dvořáka a Janáčkova dramatická Sonáta 1. 10. 1905 Z ulice. A samozřejmě nesměl chybět ani Josef Bohuslav Foerster. Ivo Kahánek zvlášť pro tuto příležitost nastudoval jeho méně známé Miniatury, op. 17.
Mladý sbor klasiku zvládl skvěle
S velkým očekáváním bylo spojeno i vystoupení chlapeckého sboru Bonifantes z Pardubic následující neděli 1. září. Jak bude znít v podání mladých chlapeckých hlasů Devět mužských sborů Josefa Bohuslava Foerstera? Posluchači nemohli čekat lepší výkon – je obdivuhodné s jakým citem a soustředěností se mladí muži s obtížnými vokálními technickými nároky, ale i s dobovou poetikou především Sládkových veršů vypořádali.
Výkon sympatických violoncellistů nadchl hartvíkovské publikum
Následující neděli přivezl svůj pestrý program do půvabného kostela sv. Petra a Pavla v odlehlé části naší farnosti, v Hartvíkově, Celloansámbl sv. Cecilie. Sympatičtí mladí violoncellisté přednesli ve vlastních úpravách jednak skladby Josefa Bohuslava Foerstera a jednak díla dalších významných skladatelů, jako například Antonína Dvořáka, Josefa Suka nebo Franze Schuberta a rozšířili tak záběr festivalu směrem k dalším významným osobnostem evropské hudební scény.
Důstojný závěr festivalu
Závěr festivalu se odehrál za dramatických povětrnostních podmínek v neděli 15. září. O to působivější byla ovšem atmosféra v kostele Nejsvětější Trojice v Chýnově, který díky své akustice poskytuje ideální prostředí pro komorní hudbu. Poslední koncert jistě potěšil především bravurní a vyspělou interpretací skladeb Johanna Sebastiana Bacha v podání houslisty Leoše Čepického, ale i houslovými duety, které přednesl se svou dcerou Alžbětou Novotnou.
Hudební festival Foersterův Chýnov se postupně stává pravidelným místem setkávání milovníků klasické hudby a ukazuje, že i menší město může nabídnout špičkový kulturní program.
2023
První ročník festivalu Foersterův Chýnov nabídl příznivcům klasické hudby pět mimořádných koncertů.
Nejprve vystoupilo mladé progresivní smyčcové kvarteto Pavel Bořkovec Q, které v první části koncertu s náležitou energií předneslo smyčcový kvartet Leoše Janačka č. 1 z podnětu Tolstého povídky „Kreutzerova sonáta“. V druhé polovině koncertu uvedli pánové s nemenším zaujetím smyčcový kvartet č. 5 Pavla Bořkovce, pradědečka violisty souboru, Matěje Kroupy. A nakonec došlo i na Josefa Bohuslava Foerstera, když po konstatování: „Naši Chýnovští nám rozumějí“ zazněla v přídavku svita z Foersterova cyklu Sněni v úpravě violoncellisty Štěpána Drtiny.
Slova v hudbě, hudba ve slovech – tak by se dal charakterizovat druhý koncert festivalu, který byl sestaven výhradně z děl Josefa Bohuslava Foerstera, a to především z jeho melodramů. Tento žánr, tak oblíbený v 19. století a poněkud pozapomenutý, dnes přece jenom zažívá svou renesanci.
Vrcholem festivalu byl 3. září koncert Českého noneta, jednoho z nejstarších komorních souborů na světě, který je doma i na řadě mezinárodních festivalů (Salzburger Festspiele, La Folle Journée, Pražské jaro) a kromě Evropy je jeho koncertní turné zavedla do USA, Jižní Ameriky, Afriky a Japonska. V Chýnově přednesl tento vynikající soubor v kostele Nejsvětější Trojice díla Bedřicha Smetany, Richarda Wagnera, Richarda Strausse a pochopitelně i Josefa Bohuslava Foerstera.
V nabídce Foersterova Chýnova nechyběl ani varhanní koncert, který Martin Maxmilian Kaiser, varhaník od sv. Ignáce v Praze věnoval především dílu české varhanní legendy Bedřich Antonínu Wiedermannovi. Na koncertu vystoupila také mezzosopranistka Edita Adlerová, v jejímž excelentním podání jsme vyslechli například výběr z Biblických písní od Antonína Dvořáka nebo Bizetovo Agnus Dei.
Interpretem závěrečného koncertu prvního ročníku festivalu v neděli 20. září bylo příznačně Foersterovo komorní pěvecké sdružení pod vedením sbormistra, dirigenta a pedagoga Pražské konzervatoře a AMU Jaroslava Brycha, které předneslo kromě skladeb dalších autorů také tři písně od J. B. Foerstera: Lesní studánku, Pasačku a Písničku a zakončilo tak důstojně celý festival.
S odcházejícím létem skončil také první ročník festivalu, podle ohlasů spokojeného publika i umělců věříme, že úspěšně.
2022
V roce 2022 probíhaly jednotlivé koncerty festivalu na různých místech, na nichž jsme chtěli připomenout pomyslnou životní pouť Františka Bílka Chýnovem. Začínali jsme v neděli 21. srpna koncertem v Hrobech, na místě, odkud Bílkův rod pochází. Na varhany ve zdejším kostele zahrál skladby barokních autorů Ondřej Valenta, varhaník basiliky sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě, kterého na housle doprovodila členka orchestru Národního divadla Šárka Petříková. Pro další koncert jsme se přesunuli do Chýnova, do kostela Nejsvětější Trojice, kde byl František Bílek u renesanční cínové křtitelnice 7. listopadu 1872 pokřtěn. Právě zde jsme se v neděli 28. srpna zaposlouchali s interprety Stamicovým kvartetem a mezzosopranistkou do komorních skladeb české a světové literatury Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Josefa Bohuslava Foerstera a Ottorina Respighiho.
Mládí Františka Bílka nebylo zrovna jednoduché. Ještě mu nebylo ani dvacet let, když odešel na dva roky studovat do Paříže. Život tamní umělecké bohémy mu ale nevyhovoval a i svým dílem se vymykal akademickému pojetí studia a sochy, které zde vytvořil, nebyly v Praze přijaty. Po návratu z Francie a po roční vojenské službě hledal útočiště a bezpečí ve svém rodném Chýnově. Možnost pracovat získal v bývalé schwarzenberské střelnici v Oboře. Tady v lesním tichu zhmotňoval své mystické zážitky v suverénní dřevořezby. Na místo, kde kdysi střelnice stála, jsme pozvali Celloansámbl svaté Cecilie. Mladí violoncellisté tady pod korunami stromů rozezněli své nástroje v neděli 4. září.
Další etapa života Františka Bílka byla už šťastnější. Na pozemku svých rodičů vybudoval v roce 1898 dům s prostorným ateliérem, který brzy navštívila Bílkova osudová žena a celoživotní láska Berta Nečasová. Jaký jiný hudební nástroj než romantická harfa by mohl lépe vystihnout souznění dvou milujících se bytostí? Proto bylo nedělní matinée 11. září v Bílkově ateliéru věnováno přední české sólové harfistce mladší generace Barboře Plaché.
Na poslední z cyklu koncertů jsme se vrátili do chýnovského barokního kostela Nejsvětější Trojice. Tady vystoupil smíšený komorní sbor En Arché pod vedením sbormistra a dirigenta a hobojisty České filharmonie Vojtěcha Jouzy a na rozloučení s festivalem a Františkem Bílkem provedl kromě jiného Stabat Mater od Josefa Bohuslava Foerstera.
2021
V roce 2021 se sešla dvě významná výročí: uběhlo osmdesát let od úmrtí slavného chýnovského rodáka, sochaře Františka Bílka, a sedmdesát let od smrti jeho přítele, hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. K této příležitosti uspořádala Římskokatolická farnost Chýnov sérii koncertů klasické hudby.
Na zahajovacím koncertě v kostele Nejsvětější Trojice v Chýnově v neděli 22. srpna zazněl výběr z vokálních a varhanních děl Josefa Bohuslava Foerstera v podání mezzosopranistky a strahovského varhaníka Vladimíra Roubala, následující neděli 29. srpna se o hudební matinée v Bílkově chýnovském ateliéru postaral violoncellový soubor studentů a absolventů Pražské konzervatoře. V nedělní podvečer 5. září měli návštěvníci festivalu jedinečnou příležitost poslechnout si Dechový kvintet, op. 95 Josefa Bohuslava Foerstera v podání předního dechového souboru Belfiato quintet. Čtvrtý koncert se uskutečnil 12. září v kostele sv. Petra a Pavla v Hartvíkově a vystoupil na něm smíšený pěvecký sbor Lumen pod vedením sbormistra Petra Koronthályho. V tomto nenápadném, zapomenutém místě je interiér kostela vyzdoben vzácnou beuronskou malbou, která inspirovala významné umělce, mj. i skladatelova bratra Viktora Foerstera. Závěr festivalu v neděli 19. září patřil především vzpomínce na sochaře Františka Bílka. Jeho tvorba je v Chýnově zastoupena řadou náhrobků na místním hřbitově. Po komentované prohlídce těchto soch a reliéfů, včetně monumentální „Modlitby nad hroby“, místa posledního odpočinku Františka Bílka, následoval v obřadní síni koncert mužského pěveckého sboru Novocantus z Nového Města na Moravě pod vedením Františka Ostrého.
Po celou dobu trvání festivalu byla na farní zahradě vedle kostela v Chýnově k zhlédnutí exteriérová putovní výstava přehledně mapující pestrý život a rozsáhlou tvorbu neprávem poněkud opomenutého, ale v posledních letech znovu objevovaného hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Výstavu tvoří čtrnáct rozměrných panelů, v jejichž úvodu je vždy fotografie jednoho z reliéfů kolínské dřevořezby křížové cesty od Františka Bílka symbolizující tak tvůrčí a duchovní souznění obou umělců.